Birthday Party - 2. díl

7. listopadu 2014 v 18:21 | eKitsune
Tak je to konečně tady. Některé zklamu, ale upřímně...je to druhá část kapitolovky a vy už chcete porno? :D :D Počkejte si, rozhodla jsem se trochu pozměnit hlavní linii příběhu a dílů bude více :D
A rozhodla jsem se, že jednorázovky třeba jo, ale kapitoly budu dávat kratší, protože pak nemám nic v zásobě a nevydávám tak měsíc, jako se to stalo tady...Gomen ne!
Přeji příjemné počtení ^_^



"Do prdele, ví o nás!"
"Jak je to možný? Přivolejte někdo výtah!"
"Drž hubu! Moc řveš!"
"Vždyť už o nás stejně ví, ty debile."
"Myslím, že výtahem to nestihneme."
"Nechte si ty svý řečičky na pozdějc! Co budem dělat?"
"A co nám můžou takové slečinky udělat?"
"Podceňuješ je."
"Budou nás sexuálně mučit a nakonec nás vykastrujou, takže budem do konce života panicové!"
Všichni už čekali nejhorší, ale nic se nedělo. Klika se ani nezachvěla, natož aby se otevřely dveře.
"Mě teda nezajímají," pohodila vlasy Tenten. "Jen by zbytečně překáželi."
"Ale místo něj," ukázala na bezmocného Naruta Ino, "by tu mohl být Sasuke-kun!" zakvičela.
Jak se dobře ví, opilost posiluje city a pocity. Hinata si díky tomu nemohla nechat ujít tak skvělou šanci. "Zbytečné plýtvání lepicí páskou. Jen ať tam zůstanou, my tady máme rozehranou hru," prohlásila a chopila se flašky, protože teď byla na řadě ona. Děvčata tedy přikývla a soustředila se na otáčející se láhev. Nesmíte se Narutovi divit, že nezařval o pomoc. Podle konverzace dívek mu došlo, že za dveřmi někdo je, ale kdyby to zkusil a slyšeli by ho, jeho hrdost by brutálně klesla, kdyby ho takto viděli, plus ještě za střízliva. Smířil se s tím, že se ze sevření pásky jen tak nedostane.
"Holky, fakt mě nemůžete pustit? Já si vzpomněl, že ještě něco musí-"
"Mlč!" okřikla ho opilá Tenten, na které se zase zastavila flaška. "Už zás?"
S časem padaly další úkoly a otázky, když si třičtvrtina dívek čistě náhodou všimla, že jedna z nich už odpadla. A vězeň jakbysmet. Dívaly se na klidně oddychující Hinatu, která usnula s nedopitou flaškou alkoholu v ruce. Připadala jim strašně roztomilá, když si ji tiskla k tělu, podvědomě se usmívala a opakovala Narutovo jméno. Poté stočily pohled na vězněného blonďáka. Ty drby, že dokáže usnout za jakékoliv situace, se právě potvrdily. Rozhodly se, že bez těch dvou už to nebude legrace a za ani ne minutu už všichni tvrdě spali.
Ráno se nejprve probudil Naruto, který si bohužel všechno z předešlého dne pamatoval. Pokusil se pohnout, ale stále držící páska mu to nedovolila. Když uviděl všechna děvčata, jak na sobě mají navzájem přehozené končetiny, mírně se usmál. Všechny ještě klidně oddychovaly, a protože věděl, jaké je se probudit s hlavou na tisíc kousíčku kvůli kocovině, nechtěl je budit. Ani se nemusel namáhat. Tmavovlásce se zachvěla očka a za chvíli už se rozkoukávala na prostředí svým bílým pohledem. Opatrně se zvedla do sedu, ale i tak ji bolest pulsovala v hlavě. Jednou rukou se podpírala a druhou se chytila za čelo. Znovu zavřela oči a pokusila se trochu uklidnit, popřípadě si trochu vzpomenout na události z nedávné doby. Z myšlenek ji probudil tichý hlas volající její jméno, který když uslyšela, jako kdyby dostala pánvičkou. Prudce se narovnala a upřela pohled do jasných očí v barvě té nejkrásnější oblohy - tak to alespoň prožívala ona. Vždy byla šťastná, když jejich majitele spatřila, nedejbože na ni promluvil. Ale ne teď. Co tady vůbec dělá? Zmohla se jen na zašeptání. "Naruto-kun?"
Navzájem si hleděli do očí, dokud to Naruto nevydržel a sklouzl pohledem na Hinatin odhalený hrudník. Ve dne toho bylo možné vidět mnohem více, než si pamatoval. Ten tvar, ta velikost. Napadaly ho ty nejrůznější nemravné myšlenky. Cítil, jak se mu pár kapek krve line z nosu a taky se hromadí tam níže…S hrůzou si to uvědomil a zpětně pohlédl do nafialovělých očí. Byly naplněny všemi Hinatinými pocity - napětím, očekáváním, trochu zděšením a v neposlední řadě snaze se rozpomenout. Chtěl něco říct, ale najednou měl jaksi sucho v krku. Zavřel pusu, trochu si odkašlal a sklopil pohled. Doufal, že to jeho kamarádka pochopí. A taky že ano. Hinata se podívala, kde tušila Narutův pohled. V jedné chvíli si myslela, že se hanbou propadne až do zemského jádra, ale naneštěstí pro ni zjistila, že to není možné, a když kolem sebe nic vhodnějšího nenašla, zakryla se rukama. Už ale bylo pozdě, Naruto viděl všechno.
Obličejem, jehož barvou by teď klidně mohla konkurovat rajčeti, pohlédla na bezmocného blonďáka. "H-Hinato?" začal. "Až se…to…oblečeš, myslíš, že bys…že bys mi nemohla…píchnout?" narážel na jeho nedobrovolné vězení, jenže vzhledem k okolnostem ani jednomu neušlo jisté slovíčko a jeho význam. Dívka to nevydržela a omdlela, takže se zase vydala do říše snů a pohádek, kde se nic z toho nestalo.
Když znova otevřela oči, ležela u sebe doma v posteli, kompletně oblečená. Odkryla peřinu a chtěla si nazout své chlupaté pantofle, ale všimla si, že v posteli není sama. Podívala se na druhý konec a zmerčila tam neposednou kštici blonďatých vlasů. Nevěděla, jak se sem dostala, ani proč je tady další člověk, ale neměla z toho dobrý pocit. Zatřásla s bezvládným tělem vedle sebe a čekala na odezvu. Nic. Zatřásla trochu více, ale i když přidala trochu síly, nezabíralo to. Přetočila chlapce na záda, aby na něj měla lepší výhled, a podle znaku na lících ho hned poznala. Byl ještě roztomilejší než obvykle. Trochu ho poplácala po tvářích a znovu se ho pokoušela vzbudit. Tentokrát se trochu zavrtěl, něco zamumlal a pootevřel svá modrá kukadla. Pohlédl na rušiče jeho spánku a oči si protřel. Znova na neurčitou postavu zaostřil a hned dotyčného poznal. Začal se rozhlížet po místnosti a upřímně neměl nejmenší tušení, kde se mohl nacházet. Vyslovil svou otázku nahlas a odpovědí mu bylo tiché: "U mě doma." Zeptal se, jak se sem dostali, ale Hinata jen pokývala hlavou na znamení, že neví. Chvíli bylo ticho, dokud se dívka neodvážila něco říct.
"Víš, Naruto-kun," odvrátila od něj pohled, "už dlouho jsem ti něco chtěla říct. Vím, že na to asi není nejvhodnější doba, ale jindy bych už to asi neřekla," pokračovala. Na pár sekund se odmlčela a spustila, "Miluji tě, Naruto-kun."
Naruto se na ni zaraženě díval. Tohle po ránu opravdu nečekal. Plánoval si dát sprchu, uvařit kakao, nasnídat se, ale tohle v plánu nebylo. Nastalo trapné ticho. "A…proč mi to říkáš?" přerušil ho.
Hinatu to velmi překvapilo, myslela si, že na ni bude trochu milejší. "Protože chci, abys to věděl," řekla popravdě. Blonďáček jen nevěřícně hleděl, než se mu v té malé hlavince rozsvítilo.
"Počkat…ty sis myslela, že bych to mohl cítit stejně?" zeptal se pohrdavě.
"Tak to není," zašeptala, ale v hloubi duše o tom vždy snila.
"Jak sis to mohla myslet? Já? A milovat tebe?" na poslední slovo dal velký důraz. "Kdo by TEBE miloval?" vyřkl svůj názor chlapec a arogantně si odfrkl. Hinata na něj zůstala zírat s pusou dokořán. Ale něco na tom pravdy bude, podkopávala se. Sklopila pohled a cítila, jak se ji hořké slzy derou do očí a pár jich stačilo i sklouznout.
Vyděšená tmavovláska se vymrštila do sedu, srdce ji splašeně bilo a slzy měla na krajíčku. Ihned si je utřela do rukávu a tím zjistila, že se opravdu probudila v oblečení. Tentokrát ale nebyla doma, seděla v měkké posteli své růžovovlasé kamarádky. S trhnutím hlavu otočila tam, kde ve snu zahlédla zlatavé vlasy, a s úlevným oddychnutím se podívala na noční stolek. Ležela tam sklenice vody s práškem proti bolesti. Hodila ho do sebe, zapila průhlednou tekutinou a vydala se ke dveřím směrem k obýváku s kuchyní, kde už na ni čekal zbytek včerejšího ženského osazenstva. Slušně je pozdravila a posadila se mezi ně na volnou židli, kde všechny mlčky snídaly a kvůli přílišné bolesti hlavy spolu nemluvily. Hinata se raději nezmiňovala o svém snu, také k tomu nebyl důvod. Raději se zeptala, co se vlastně včera stalo, co tu dělal Naruto, proč byl svázaný a jak to, že se probudila v posteli. Dohromady došly k závěru, že se prostě hodně opily a přilepily ho ke stěně. Hned, jak se Sakura probudila, Naruta dostala se sevření té ďábelské pásky. On jen poděkoval a odešel domů. Děvčata se také dozvěděla, že když se Naruto pokoušel dostat ze dveří, zakopl asi o pět spících spolužáků, kteří přes noc kempovali na chodbě. Důvod zatím není znám, tedy aspoň pro holky. Sakura všechny poslala domů, mezitím se probudily Ino s Tenten, zkulturnily se, a když se Hinata k ničemu neměla, oblékly ji a s mírnými potížemi odnesly do postele. Na závěr se šly nasnídat, a to už se Hyuuga připojila.
Po shrnutí všech informací a krátké konverzaci se holky rozhodly jít vyléčit domů a rozloučily se. Každá se rozešla svou cestou.
Myslíte si, že je to konec? Pak jste na omylu, tady teprve všechno začíná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sumiko Shiroo Sumiko Shiroo | 7. listopadu 2014 v 18:33 | Reagovat

E-to, nemám slov. Já jsem ráda za pokračování, vlastně jsem tě k němu i tak trochu donutila. :D Myslím, že to bylo šokující, pro mě. Jasně, jsem úchylná, takže jsem čekala bůh ví co. Ale tohle mě překvapilo, ale mile překvapilo. :3 Moc se těším na pokráčko. :3 Jak to bude s Hinou a ostatníma. :3 Těším se. :3 A Arigato za dílek Kit-chan. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama